V prosinci 2025 vynesl Ústavní soud rozhodnutí, které se okamžitě stalo milníkem v debatě o digitalizaci české advokacie. Pod spisovou značkou I. ÚS 3004/25 byla uložena pořádková pokuta ve výši 25 000 Kč advokátovi za podání, které obsahovalo smyšlenou judikaturu vygenerovanou umělou inteligencí. Tento případ není jen kuriozitou, ale jasným vymezením pravidel pro digitální éru.
Skutková podstata: Když AI „vymýšlí" právo
Advokát Mgr. Pavol Kehl podal ústavní stížnost, ve které argumentoval celkem 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Ústavní soud však po pečlivém prověření zjistil, že:
- Podstatná část citovaných rozhodnutí vůbec neexistuje.
- Zbytek byl hrubě dezinterpretován.
- Podání vykazovalo typické znaky nekontrolovaného strojového textu (anglicismy, nejednotné formáty citací, „halucinování" argumentace).
Právní argumentace Ústavního soudu
Klíčovým sdělením soudu není zákaz AI, ale potvrzení nepřenosné odpovědnosti advokáta. Soud v usnesení zdůraznil:
„Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti podání zpracují k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita."
Soud dále připomněl, že smyslem povinného zastoupení advokátem je chránit klienta před procesní újmou. Pokud advokát rezignuje na kontrolu zdrojů, tuto svou roli profesionálního garanta kvality hrubě nezvládá.
Ohlas v profesní komunitě: Výhrady ČAK
Ačkoliv se odborná veřejnost shoduje na nutnosti ověřovat výstupy, způsob postupu Ústavního soudu vyvolal diskusi. Česká advokátní komora (ČAK) vyjádřila výhrady k použití institutu pořádkové pokuty.
Podle předsedkyně ČAK Moniky Novotné by pořádková pokuta měla sloužit k řešení procesních excesů (např. rušení klidu), zatímco věcná správnost podání by měla být předmětem kárného řízení. Panuje obava, aby se z tohoto případu nestal precedens, kdy soudy budou pokutovat advokáty za jakoukoliv „nekvalitní" rešerši.
Mediální obraz: Věcnost vs. Senzace
Z naší analýzy mediálního pokrytí (Advokátní deník, Česká justice, Info.cz) vyplývá, že reportování o kauze bylo překvapivě přesné a střízlivé. Média kauzu neprezentovala jako „vzpouru strojů", ale jako selhání lidského faktoru. Shodla se na tom, že postih nebyl za použití technologií, ale za rezignaci na kontrolu. To potvrzuje, že i širší veřejnost začíná vnímat koncept Human-in-the-loop (lidský dohled) jako nezbytný standard.
Závěr pro advokátní praxi
Kauza I. ÚS 3004/25 definuje „digitální gramotnost" jako novou součást náležité odborné péče. AI může být v kanceláři skvělým pomocníkem, ale:
- Odpovědnost je nepřenosná.
- Kontrola je nezbytná.
- Kontext je klíčový.
Konfido: Bezpečná cesta k AI v advokacii
V Konfido věříme, že cesta vede skrze uzavřené a bezpečné systémy, které nepracují s
„veřejným internetem", ale s vaším konkrétním spisem, čímž riziko halucinací eliminují na
minimum.
Spočítejte si ROI s Konfido
Seznam zdrojů a další čtení
- Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 1. 12. 2025, sp. zn. I. ÚS 3004/25. Odkaz na NALUS
- Advokátní deník: Ústavní soud uložil advokátovi pokutu za neexistující judikaturu vygenerovanou AI. Přejít na článek
- Info.cz: Pokuta pro advokáta za umělou inteligenci. Advokátní komora má k postupu ÚS výhrady. Přejít na článek
- Česká justice: Soud potrestal advokáta za použití halucinující AI v ústavní stížnosti. Přejít na článek